Služební cesty jsou moje spása.
Tedy - pokud jedu sám. Většinou stihnu oficiální část cesty levou zadní a pak mám ještě dost času na nějaké vlastní aktivity. Když o tom tak přemýšlím, je to možná jediný můj zcela svobodný čas, který mám. Spánek nepočítám, protože spát se musí.
Tento týden jsem navštívil jedny nejmenované lázně na západě Čech s velmi silnou ruskou komunitou.
A protože jsem tam nebyl poprvé, vím už kam se obrátit v případě, když zbyde trocha toho času.
K téhle paní se musíte předem objednat a pak ještě potvrdit příchod 2 hodiny před dojednaným termínem. Obojí jsem učinil a přiobjednal ještě jednu paní, aby nám nebylo smutno. Pak už jsem se jenom těšil.
Na místo jsem dorazil dokonce asi 10 minut předem a chtěl zůstat v autě, abych dorazil úplně přesně, jenže se mi chtělo hrozně čůrat, tak jsem šel rovnou.
Paní mne sice přijala, ale zdůraznila, že jsem přišel dřív, za což bude trest a dodala, že jsem to určitě stejně udělal schválně, jak mne zná. Udělal jsem ze sebe borce a k pravému původci, rozechvělému měchýři, se nepřiznal.
Obě dámy byly velmi šik.
Věk kolem 30 let, dlouhé černé vlasy (pro výkon tohoto povolání takřka podmínka), velká prsa, pleť ze solárka. No a pochopitelně uniforma, tedy korzety a velmi vysoké boty s velmi ostrými podpatky.
Scénář už jsem poslal předem, takže jsme jen doladili nějaké detaily, já se vysprchoval a šlo se na to.
Už jsem za svůj život pár podobných lekcí zažil, ale tahle byla z nich asi nejlepší. Srdce masochistovo zaplesalo.
Mají tam totiž velice hezky zařízenou mučírničku a to je to, co já potřebuji. Žádné, tady se opři a drž, ale pěkně spoutat na rukou a na nohou, abych se nemohl ani hnout. Mají tu kříž, u kterého se trpí ve stoje, a hlavně lavici, kde probíhala hlavní exekuce.
Protože jsem své představy popsal hodně detailně a také, protože už jsme se znali, věděly dámy, co mají dělat a zmalovaly mi sedací část rákoskami jen to svištělo. Ještě si libovaly, že se mnou se nemusí krotit, protože já na rozdíl od 95% jejich klientely povoluji i stopy.
Důsledkem toho mám dneska zadeček jako slívu a nemůžu chodit do veřejných sprch, ale to je malá daň za ten krásný pocit bolesti, který vám dokáže zprostředkovat jenom rákoska.
Ne že by na naší spolupráci nebylo co zlepšovat.
Například rákosky by se měly před exekucí namočit a pak mi taky vadilo, jak se holky jistily a pořád se mne ptaly, zda mi nevadí, že to bude plnou silou. Od toho tam přece jsme, ne? Šolichání nemá cenu.
Věřím, že příště to vychytáme. Rozhodně doufám, že až tento region příště navštívím, povedou mé kroky opět sem.
2024 ©