Rád bych tady, když jsem minule tak radostně popsal okolnosti svého zmasakrování dvojicí domin, napsal trochu obecnějšího povídání o své sexuální identitě či úchylce.
Mám rád bolest.
Nevím, odkud tato moje láska pramení, tohle zjišťují psychouši - tedy zda je to vrozené, případně někde v mládí chycené do podvědomí, nevím. Každopádně mně může být jedno, zda jsem se virem masochismu nakazil už při početí, či až v mládí. Ať tak nebo tak, musím s tím nějak žít.
Každopádně moje touha po bolesti je rázu sexuálního, protože bolest způsobená mužem mi nic neříká. A bolest způsobená ženou jenom v určitých situacích. To by nahrávalo teorii, že jsem tuto vlastnost získal v mládí. Někdy se o svých vzpomínkách možná rozepíšu.
Bolest musí být čistě fyzická, nějaké psychické trýznění mne nebere. Respektive nenapadá mne situace, ve které by mne psychické trýznění vzrušovalo.
Kromě toho je místo bolesti lokalizováno striktně na genitálie a hýždě. Nějaké mučení bradavek není pro mne, je mi nepříjemné. Zato plácání do varlat či výprask rákoskou na zadek, to je ono!
Submisiv je člověk, kterému dělá dobře, když je druhému člověku podřízen. Ten dotyčný mu nemusí ani fyzicky ubližovat, submisivovi stačí pocit, že by mohl. Tak to já, prosím, nejsem.
Submisiv si libuje, když jej někdo ponižuje. Nutí jej pít moč, obnažovat se na veřejnosti a podobně. Tedy něco, co by submisiv nedělal, samo o sobě by mu to bylo nepříjemné, ale protože je pod hrozbou trestu šikanován, vzrušuje jej to.
Párkrát na mne dominy zkoušely postupy vhodné pro submisivy.
Částečně mi to přišlo komické (protože puštěly hrůzu dost ochotnicky), částečně odpudivé. Bylo prostě poznat, že to je hrané. Podle svých zkušeností usuzuji, že skutečně dominantní žena je velice vzácná. Ženám je přirozenější podřizovat se.
Možná, že kdybych potkal skutečně dominantní ženu, že by se mi to líbilo. Já jsem ovšem založením taky dominantní (i když masochista). Musela by mne zlomit. To by jí mohlo taky bavit - neříkejte mi, že dominanta může bavit párat se se subíkem, který na něj ve dne v noci dělá psí oči, ať se děje, co se děje.
Takže abych toto zamyšlení uzavřel - nejsem žádný hadr na podlahu, potřebuji akorát čas od času výprask.
Asi jako někdo jiný potřebuje masáž nebo pedikúru.
.
přání budiž vyslyšeno! S nesmírným potěšením zanechám svůj podpis na tvé ctěné prdýlce. 
2024 ©