Poloamatérky

Už jsem tu psal o tom, že mé zkušenosti z návštěv veřejných domů jsou poměrně rozsáhlé a tak bych rád věnoval tento příspěvek jednomu trochu zvláštnímu fenoménu na jejich okraji.

S placeným sexem jsem začal někdy v půli devadesátých let a omezil jsem takřka výhradně na tzv. priváty. Zjistil jsem totiž, že v "oficiálních" bordelech dostanete tutéž službu za několikanásobnou cenu, protože zhusta platíte za vstup, za program, který vás vůbec nezajímá a za konzumaci, kterou nechcete. Navíc mi holky z bordelů přišli až moc chladně profesionální, leckdy z nich bylo dokonce cítit takové to nevyslovené: "Teď ti sice podržím, protože musím, ale jinak bych si o tebe kolo neopřela."

U holek z privátů máte slušnou šanci, že narazíte na začínající amatérku, která sice neodvede přesný strojový výkon, ale zase vás nebere jako kus a přihodí trochu osobní přístup - nebo alespoň jeho iluzi.

Dále se holky z privátů dělí na dvě skupiny.

První jsou takové ty, co o sobě vědí, že jsou kurvy a hrdě si to přiznávají. Pak jsou ovšem také ty, které mají pocit, že jsou něco víc a dělají, že ty peníze si berou vlastně jenom proto, že jim je sami vnucujete.

Tahle poslední kategorie se objevila teprve nedávno a řekl bych, že s postupující finanční krizí mohutní, protože její příslušnice se rekrutují z řad jinak normálně žijících žen a dívek, které si zvykly na nějaký životní standard a najednou o něj přišly, tak řeší peněžní nedostatek tímto způsobem. Stává se z nich vlastně jakýsi přechodový stupeň mezi prostitutkou a milenkou.

K jedné takové jsem docházel zcela nedávno. Seznámili jsme se na inzerát, což je dalším průvodním jevem této kategorie. Neinzeruje v Annonci nebo tak, ale loví neukojené chlapy na seznamkách a pak jim buď rovnou v poště, nebo až na první schůzce přizná, že za to bude chtít prachy na dřevo. Já tím překvapen nebyl, protože jsem stálým odepisovačem na takové inzeráty a nesetkal jsem se s tímto jevem poprvé.

Tentokrát to tedy vyšlo, poslala fotku, líbila se mi, a hlavně měla jako koníčka mlácení chlapů, tedy ideální žena pro mne. Cena, kterou požadovala, nebyla přemrštěná, za návštěvu zařízené mučírny bych zaplatil víc. Tady se to odehrávalo u ní v bytě.

Byl jsem tam několikrát, než mne to přestalo bavit.
Nejdřív požadovala masáž nohou. OK.
Když to dělám nahý a ona mne občas kopne do koulí, tak mne to i vzrušuje. Ale nesmí to trvat moc dlouho. Bití na zadek následovalo až na samý závěr seance (já ohnutý přes postel).
Měla jeden dobrý nápad, kterým naše setkání osvěžovala (a to je důvod, proč mám rád ty poloamatérky), a sice nechala mne ať řeknu nějaké dvouciferné číslo, já si pak honil a ona počítala. Mým úkolem bylo vystříknout v momentě, kdy vyřkne to pravé číslo a pokud se mi to povedlo u jiného čísla, dostal jsem tolik ran, o kolik jsem se minul.

Jednou mi to nějak nešlo, řekl jsem tuším dvaatřicet, ona počítala, už byla někde u padesáti a povídá zamyšleně: "To bude bolet...", což mne tak vzrušilo, že jsem se okamžitě udělal.

Ale další dobré nápady už nenásledovaly, takže se další návštěvy staly víceméně nudou a nebyl důvod dál docházet.
Přesto poloamatérky nezatracuji a hledám dál.