Tak jsem se ve svých vzpomínkách dostal pomalu až k dnešku, i když možná pár souvislostí ještě chybí.
Celá devadesátá léta jsem bydlel sám, v pronajatém bytě v Praze. Skoro celou dobu jsem neměl žádnou stálou přítelkyni, jen občas náhodné známosti a sexuální přetlak léčil hlavně onanií a později i návštěvami vykřičených domů.
Nejdřív jsem chodil "na klasiku", případně pouze "na žužlanou". Tak jednou do měsíce.
Tuším, že v roce 1998 jsem poprvé navštívil SM studio v Praze a dodnes si to pamatuji. Bylo to v Nuslích, byly na mne dvě (madam plus komtesa), začalo to takovým tím plazením po kolenou a předstíráním otrocké mentality, což mne nutilo spíše k úsměvu, pak jsem dostal nářez (to už mne rajcovalo hodně) a dokončen jsem byl na gynekologickém křesle, kdy si madam obnažila prsa, jednou rukou mne honila a ukazováčkem druhé ruky bloudila v mém análu!
Tenhle moment si budu zřejmě pamatovat do smrti. Od něj se datuje můj stále větší příklon k masochistickým praktikám.
Začátkem XXI. století jsem se poznal se svou budoucí ženou a návštěvy u placených společnic ustaly.
Bohužel se však pár let po svatbě ukázalo, že mi běžný manželský sex nestačí.
Moje žena jemné narážky nepochopila nebo nechtěla pochopit a tak jsem začal zase navštěvovat domy úlevy. Postupně jsem se zase dostal k frenvenci jednou za měsíc, nejčastěji na služebních cestách, jak už jsem psal ve svém úplně prvním příspěvku.
O mých "spanilých cestách" ale zase někdy jindy.
Je fakt, že moje sexuální frustrace zmizela, a i když pochopitelně mám jistý morální problém s tím co dělám, tak si říkám, že tohle je ještě to nejméně špatné řešení.
V současné době se už hrozně těším na únor, kdy zase pojedu do Karlových Varů. Do té doby se jistě přihodí ještě nějaká pěkná událost, ale ty Vary jsou jiná liga.
2024 ©