Nemožné se stalo skutkem, mučírna ve Varech je opět v provozu!
Před nějakým časem mi tuto sladkou novinu oznámila Madam Beatrix e-mailem a minulý týden jsem se konečně dostal k tomu, abych si mohl náležitě vychutnat obnovenou premiéru.
Pokud zalistujete v historii tohoto blogu, objevíte jako úplně první příspěvek, který byl inspirovaný návštěvou této dominy před téměř dvěma lety. Tenkrát měla ovšem pomocnici, letos mne musela zvládnout sama. Zvládlato ovšem rutinérsky. Hned na začátku jsem dostal vynadáno, že jsem ji ve svém tehdejším referátu označil jako "třicátnici", za což mi byl slíben patřičný trest. Stejně tak jako za další moje hříchy, které jsem si přinesl napsané na papíru.
V první fázi jsem byl podroben drobnému mučení ptáka a koulí na kříži a taky jsem dostal pár dobře mířených na zadnici velkou vařečkou, což bylo nádherně bolestivé. V následného plácání na koule s páskou přes oči jsem vyměknul...u tohohle mám prostě blok.
Pak ovšem následoval vrchol celého setkání a tím byl výprask rákoskou na lavici.
Madam Beatrix je zkušená a tak ví, že rány rákoskou bolí nejvíc, když jsou sázeny rychle za sebou, protože hýžďové svalstvo se po ráně stáhne, nestačí se do další rány uvolnit, a na stažené svaly pak velmi silně bolí...ale zase rychle přibývají rány :-).
Na papíru jsem navrhoval jako trest 100 ran rákoskou, dostával jsem je po 10-20 kusech, přičemž tempo se ke konci etapy vždy zrychlovalo. Nakonec jsem dostal těch ran asi 120 a Madam byla ještě při chuti, škoda, že jsem nebyl ten den v nejlepší formě.
Za odměnu jsem se mohl udělat v kleci pod bedlivým dozorem Madam, která mi dokonce odhalila něco ze svých půvabů, ukrytých pod slušivým oblečkem.
Snad se do Varů ještě někdy dostanu, protože lekce Madam Beatrix řadím na vrchol svého žebříčku hned vedle lekcí Madam Laury z Prahy!
2024 ©